Návod k obsluze, údržbě a opravám dřevěných oken a dveří

Návod k obsluze

Níže je uveden popis bezpečné a správné manipulace s okny nebo prosklenými dveřmi.

Péče o kování

Vaše okna a prosklené dveře jsou vybavena kvalitním kováním, zajišťující otevření a ventilaci. Tyto součásti musíte pravidelně kontrolovat, zda nedošlo k jejich poškození, deformaci a zda jsou pevně usazená. Především také proto, že některé z těchto součástí mají zároveň i bezpečnostní funkce. Aby fungovaly řádně, pohodlně a bezpečně,
je nezbytné minimálně jednou ročně provést následující údržbu.

• Zkontrolujte bezpečnostní části kování, zda jsou pevně usazeny a zda nejsou opotřebované. Příp. dotáhněte šrouby nebo pověřte odborníka, aby vadné součásti vyměnil.
• Pohyblivé součásti, zavírání, mechanismus na výklopném plechu je nezbytné ošetřit olejem nebo tukem (používejte běžná maziva, např. penetrační olej bez silikonu).
• Při ošetření povrchu je nezbytné pamatovat na to, že části kování nesmějí být přetřeny.
• Kování oken musí být nastaveno tak, aby byla obsluha velmi snadná. Seřízení by měl provést odborník

Větrání

„Správně větrat“ znamená zdravěji bydlet a úsporněji topit!

Pokud chcete zabránit takovým jevům, jako je kondenzát na skle, vlhké obytné místnosti, vlhké nebo plesnivé skvrny v rozích místností apod., dodržujte následující doporučení:

• Každé ráno větrejte místnosti cca 20 až 30 minut!
• V závislosti na využití místností větrejte i přes den 3 až 4krát – vždy cca 15 minut!
• Vzhledem k tomu, že pozice vyklopení okna (ventilační poloha) nezajišťuje dostatečně účinné větrání, otevřete okna dokořán. Během této doby vypněte topení!
• Pokud nemůžete z nějakého důvodu (hluk, bezpečnostní důvody) provést nárazové větrání, kontaktujte specializovanou firmu. Zde získáte informace, jaké systémy vám pomohou i v těchto případech zajistit dostatečné větrání.

Při současném životním stylu často není nárazové větrání možné. Moderní domy jsou navíc vybaveny značnou tepelnou izolací. V obou případech musíte oslovit projektanta nebo specializovanou firmu, aby vypracovala energeticky úsporné řešení kontrolovaného větrání. Tato koncepce zajistí tepelnou izolaci a zdravé obytné klima.

Větrání je nutné pro:

• regulaci vlhkosti
• obnovu vydýchaného vzduchu
• odvedení zápachu a škodlivin

Doporučujeme větrat zejména v zimním období intenzivněji, ale po krátkou dobu 2-10 minut 4x denně, kdy dojde k rychlé výměně vzduchové hmoty a tím i odstranění vlhkého vzduchu a jeho náhradě sušším čerstvým vzduchem. Nedojde k prochlazení stavebních konstrukcí (na rozdíl od dlouhodobého provětrávání) a vzduch se opět rychle ohřeje.

Rozlišujeme tyto způsoby větrání:

• Spárové větrání – při tomto způsobu větrání je okno z určité části pootevřeno. V případě standardních otvíravě sklopných oken je zpravidla okno sklopeno. Toto větrání je podmíněno působením obsluhy, pokud se ponechá okno dlouhodobě sklopené, může dojít i k silnému ochlazení místnosti, konstrukcí a velkým ztrátám tepla.
• Nárazové větrání – podstatně efektivnější než způsob předcházející. Okno se na dobu cca 4-10 minut nechá otevřené, čímž se vymění veškerý vzduch v místnosti. Energetické ztráty jsou přitom minimální, ztratí se pouze energie obsažená ve vyměněném vzduchu. Konstrukce se přitom neochladí.
• Příčné průvanové větrání – je nejintenzivnější a také nejrychlejší uzpůsob větrání místnosti. Do 2-4 minut je veškerý vzduch v místnosti vyměněn. Přitom je potřeba otevřít proti sobě umístěná okna a dveře (zajišťuje-li to dispozice bytu).

Rovněž je nutné v přechodném a zimním období intenzivněji vytápět, a to z toho důvodu vysychání vázané vody v konstrukcích. Doporučujeme v tomto období umístit nábytek či jiné předměty tak, aby byl umožněn přístup vzduchu ke stavebním konstrukcím (vhodná je mezera cca 5 cm). Větráním dojde k zabránění vzniku případných plísní a omezení rosení vody na sklech oken. K rosení oken může v menší míře docházet i po tomto období (většinou v zimním období) v případě vyšší vnitřní vlhkosti (více oken, více lidí v jedné místnosti, vaření, sušení prádla a podobně). Z důvodu možného rosení oken taktéž nedoporučujeme instalování horizontálních žaluzií, které omezují vertikální cirkulaci vzduchu těsně před okenním sklem.

Kde se berou plísně a jak na ně?

Kvalita vzduchu v budovách bývá vždy horší než kvalita vzduchu venku. Větrání a přívod čerstvého venkovního vzduchu jsou základními předpoklady zdravého bydlení. Kvalita vnitřního prostředí je ovlivněna mnoha faktory. Nejpodstatnějšími faktory jsou tepelně vlhkostní poměry, mikroby, ionty, částice plynů a par, elektrické a magnetické působení, hluk, světlo. Tepelně vlhkostní mikroklima je dáno třemi navzájem závislými faktory – teplotou, relativní vlhkostí a rychlostí proudění vzduchu.

Teplota vzduchu

Hodnocení teploty vzduchu zahrnuje výslednou, radiační a povrchovou teplotu. Stávající hygienické předpisy nestanovují teploty v domech. Pro zajištění tepelné pohody by se měla průměrná a výsledná teplota pohybovat v rozmezí 22+-2 °C, v létě by neměla přesáhnout 26 °C, přičemž povrchové teploty by se neměly od výsledné teploty v místnosti lišit o více než 6 °C. Doporučená teplota podlahy je v rozmezí 19 až 28 °C. Pro pocit pohody je důležité sledovat také vertikální rozložení teplot a radiační teploty.

Během spánku by teplota neměla klesnout pod 16 °C, avšak pro snížení rizika kondenzace je vhodné dodržet požadavky na hodnoty poklesu výsledné teploty v místnosti v zimním období dle ČSN 73 0540-2,8/tab.7 o maximálně 3 až 4 °C v závislosti na způsobu vytápění. Vytápíme-li ve dne obytnou místnost např. na 24 °C a v noci na 16 °C, sníží se schopnost vzduchu absorbovat vlhkost, která se pak snáze objeví jako zkondenzovaná voda na nejchladnějším povrchu v místnosti, kterým nejčastěji bývá prosklená okenní výplň. Při relativní vlhkosti vnitřního vzduchu 75 % a teplotě vnitřního vzduch 24 C dojde ke kondenzaci vlhkosti již při snížení teploty o přibližně 4 °C.

Relativní vlhkost vzduchu

Vlhkost v místnosti je jedním z faktorů, které dokážeme subjektivně posoudit. Optimální hodnoty pro lidský organismus se pohybují kolem 40 %. Vlhkost lze upravovat větráním. V zimním období může poklesnout až na 20 % vlivem vytápění. Pokud v běžném životě vlhkost překračuje stále 60 %, je to již nebezpečný faktor, protože dojde-li na chladnějších plochách vnitřních konstrukcí ke kondenzaci vnitřní vlhkosti, dochází na vlhkém zdivu k růstu plísní. Nárazové množství vodní páry je částečně absorbované omítkami či dalšími materiály v bytě a postupně odvětráno s větším či menším efektem přirozenou infiltrací oken, větráním či nuceným ventilačním systémem.